Jak to dopadá, když máte Postoloprtský střevíc a chcete druhý do páru...
Rok se sešel s rokem a Mostecké Panterky vyrazily na další ročník jedné z nejoblíbenějších soutěží, kde to žije od začátku až do konce, kde je úžasný tým „žlutých triček“ nesoucích přes celá záda výšivku „Postoloprtský střevíc“ a kde se s tou správnou sportovní rivalitou setkáte jen na vyhrazeném soutěžním plácku, nikoli v zákulisí – tam naopak panuje vzájemná podpora a rodí se tu i mnohá přátelství. Ani pátý ročník soutěže Postoloprtský střevíc nezklamal, byla tu opět úžasná atmosféra, a to nejen díky organizátorům, ale i díky divákům, kteří fandili ze všech sil. Tělocvična byla nabitá jak fanoušky, tak zejména vystoupeními menších i větších doslova umělců, kteří v mažoretingu a twirlingu předvádějí neuvěřitelné kousky. A protože k soutěžnímu vystoupení po celoroční dřině patří bohužel i pořádné nervy, jsou tu dva všemi oblíbení moderátoři, kteří se snaží směrem k pomyslné startovní čáře tu trému z každého setřást. A vy do poslední chvíle nevíte, na kterém z nich to bude – sehraná dvojka Tomáš Vlček a Daniel Zíbrt se střídají, ty nervózní jedince či skupiny už za ta léta znají, a tak jim pasují otázky přímo na tělo. A jak ty dva oblíbence od sebe rozeznáte? Přece jeden nosí kravatu a druhý motýlka. A který je který? Přijeďte se podívat, skvělí jsou oba.
Letošní soutěž byla nejen příjemná co do zážitků, ale pro Mostecké Panterky úspěšná podobně jako loni. Byla vypsána pro mažoreting i twirling všech věkových kategorií různých výkonnostních tříd, a to jak pro sólisty a duisty, tak i pro malé a velké formace. Panterky tedy měly možnost předvést všech jedenáct letošních soutěžních choreografií a vybojovat k loňskému střevíci ten druhý do páru. Co myslíte, povedlo se? Všechna želízka sice přetavena na cenné kovy nebyla, ale sbírka medailí čítá tolik kousků, kolik je planet ve sluneční soustavě. Vesmírná konstelace za tím úspěchem asi nebyla – byla za ním spousta dřiny, nervů, sem tam i trénink plný slz. Ale pak přijdou ty okamžiky, kdy na to všechno zapomenete a s pocitem, že se všechny ty útrapy vyplatily, si jdete pro medaili. Dvakrát si vyslechnete vítěznou fanfáru, a to ve chvíli, kdy ti nejmenší z choreografie Halo, halo nastupují pro zlaté medaile, a vzápětí jejich starší kamarádky tentýž kov získávají za sestavu Domino, kterou s náčiním pom-pom jely opravdu naplno. Stříbrnou medailí se mohou pyšnit Panterky z velké formace s hůlkou za choreografii Mozartovy noty a dva páry duistek, pro které má stříbro cenu zlata – sestry Vnenkovy předvedly famózní výkon při sestavě Go west a večer na ně navázaly seniorky Pavla Fojtová a Tereza Riegerová s tanečně pojatou choreografií Shut up and dance with me. Stříbrnou kolekci doplnily sólistky, které to mají možná těžší, možná snazší, zejména v tom, že bojují jen samy za sebe, a jediné, za co se mohou „schovat“, je hudba, kterou v ten správný okamžik a v té správné síle spustí Marian Vápeník, nejlepší zvukař široko daleko. A tak na place svítí nejen zářivě žlutý kostým, ale i oči velké naděje a neuvěřitelné dříčky Nely Šidlichovské, které nakonec ta nejcennější medaile utekla jen o fousek. I ze stříbra se jí však oči zaleskly a ještě než se vzpamatovala, běžela si pro další cenu – organizátor soutěže ocenil její naprosto excelentní výkon Cenou města Postoloprty v podobě Postoloprtského střevíce. A tak jsme ten druhý střevíc do páru k tomu loňskému přece jen získali. Radost byla obrovská, cíl splněn.
Díky choreografii Domino, kde s náčiním pom-pom Panterky doslova padají jako dominové kostky, přibyl nakonec Postoloprtský střevíc ještě jeden – ke zlaté medaili za výkon byla udělena Dominu Cena pořadatele za choreografii. A tak máme zase lichý střevíc, což znamená, že za rok tam musíme (a hlavně chceme) znovu! Poprvé na soutěži předvedly své umění i twirlerky, a ač začínající, hned měla jedna z nich na krku cenné stříbro – Michaela Popovičová zabojovala a svým emotivním vystoupením Million eyes si získala nejen porotu, diváky, ale i objektivy fotografů. Kompletní sadu medailí doplnila děvčata z miniformace Pilotů Formule 1, která ve složení „Alonso, Button, Hamilton, Ricciardo, Rosberg, Schumacher a Vettel“ projela pomyslnou cílovou rovinku po třetím odmávnutí pomyslné černobílé šachovnice a převzala bronzové medaile. Takže radost z letošních výkonů i ocenění a ohromná motivace jít dál a stoupat výš…
Zvláštní poděkování patří Vladimíru Borgulovi alias Borgimu z týmu "žlutých triček" - však on už ví za co. Je to Pan fotograf a jako všichni v tomto týmu je naprosto normální v tom nejlepším slova smyslu a ohromně nám pomohl s tvorbou našich obrázků. Borgi, díky moc!
Jana Riegerová 17.3.2018, 23:00 844x